Dyjákovice - Litobratřice

    1:2

střelci branek: Kapr, Kozel

Prokletí dyjákovického hřiště prokleto aneb koncert neproměněných šancí !!!

Na nedělní odpoledne jsme zajeli na naše oblíbené hřiště do Dyjákovic, kde nám nebylo dopřáno ještě vyhrát a polepená sestava s náhradníkem Pájem a Žufem nenasvědčovala, že se bude konat brankostroj. Začátek utkání byl skvělý, kdy se Kaprovi povedlo dát rychlý gól a asi jsme nikdo nevěřili, že to je tak snadné. Postupem hry si troufám tvrdit, že jsme Dyjákovice k ničemu výraznému nepustili a do kabin se šlo za stavu 1:0 pro nás. Avšak vstup do druhé půle domácím vyšel. Vcelku převzal iniciativu a my se pouze bez vracení a bojovnosti "pouze" bránili. Paradoxem bylo, že z toho byly brejky, které jsme mohli trestat. Radši píši článek až teď, kdy už jsem vychladl a jen v rychlosti řeknu, že produktivita byla velká mizérie. Místo toho, aby jsme mlátili hřebíky do rakve, tak jsme dostali krásného fíka z přímáku, kde Míša sice rychle lehal - jak na Pem Anderson, ale bohužel byl krátký. A opět to byly nervy, které se budu opakovat, byly zcela zbytečné. Z pěti tutovek nedát ani jednu, je hodně mrzuté, ale to je za námi. Naštěstí čtvrtá Kozlova tutovka už vyšla a tři minuty před koncem lobem ukončil trápení jménem Dyjákovice. Závěrem přeji hodně štěstí na Hrádek.