Hrádek - Litobratřice

    1:2

    střelci: Kadlec,Paša

V sobotu jsme frčeli do hodového Hrádku v rekordním počtu jedenácti hráčů na úvod. Do druhého poločasu byli ještě hlášeni Kapr s Ďáblem. Vzhledem ke složení hráčů které dorazilo, musel Ježek hned v úvodu řešit velkej ořech. Na střed se vrátil Paša a na stopera umístil nejvyššího borca z mančaftu, jak to tak bývá Picina alias Dýna Kollera. Hned po rozehrávce padla málem pohroma, ale útočník Hrádku naštestí minul. Poté byly šance i na naší straně, hlavně Pamela, ale bohužel neměla svůj den, bo zachraňovala do ranních hodin na pláži a fyzická síla a soustřeďenost byla ta tam. Po neproměněných šancích udeřili domácí, kdy Chosé v tísni namazal - Plachta se ještě natáhl jak závora, ale napodruhé už to padlo do sítě. Vyrovnání přišlo záhy, kdy Kozel nakopl z obrany míč - golman po vzoru slovenských brankářů nestopl a Pem nekopromisní ranou vyrovnala :-). Do druhé půle už dorazili posily a na Hrádek jsme vlétli pěkně zvostra. Začala se hrát naše dravá hra a chuť něco z výsledkem udělat. Vše odstartoval Dýno, kterej odehrál famózní zápas na stoperu, kdy si vzal balón na své šestnátce - projel celé hřiště stylem, jak když Franta Malík na ukončené hraje dorážky, kdy koule líta mezi stojícími kuželkami a nebýt posledního drnu, tak plackou nekompromisně zavěsil. V šedesáte minutě se po standartce odrazil míč k Pašovi na šestnáctku a ten levaňou rozvlinil síť. Od té doby se valila šance za šancí a hlavně příchod krajních záložníků byla velká vzpruha. Utkání se do konce dohrálo v bojovnosti a za zmínku stojí už akorát srážka pendolina s kamazem, ale Plachta to naštěstí ustál. Po hvizdu rozhodčího, už Ježek mrskal spokojeně knírkem a my byli rádi za vybojované tři body.

Gratuluji k výsledku a hře